Náročný několikadenní výzkum přinesl své ovoce. Obraz méně známé patronky vstal z hlubin vědeckého zapomnění, aby se stal majákem následujícího bádání.
Druhé restaurování?
U příležitosti slavnostního koncertu 14. ročníku Libereckého flašinetáře byl společně s kunsthistorikem Mgr. Patrikem Pařízkem, Ph.D, a kunsthistorikin Christou Hohnhäuser, Jubel-Jette, odhalen restaurovaný obraz Svaté Flašinetálie.
V rámci průzkumu byla provedena prohlídka v UV luminiscenci, průzkum rentgenologický a prohlídka obrazu při různém zvětšení (optiVISOR, stereo-mikroskop).
UV LUMINISCENCE: Povrch obrazu září stejnoměrnou vrstvou laku. Pod ní jsou obtížně čitelné malířské zásahy.
RENTGENOLOGICKÝ PRŮZKUM: V rámci tohoto průzkumu bylo provedeno celoplošné snímkování formátu. Na rentgenogramu se vedle velkého poškození objevuje záznam výstavby obrazu. Je zřejmé, že jde o malbu dle předlohy. Malba je nekomplikovaná a sleduje předem danou kompozici. Malíř se zabývá pouze partiemi v nejvyšším osvětlení, na rentgenogramu se stíny a polostíny téměř neprojevují. Objemy jsou tvořeny umírněným, ale zručným přidáváním bělob.
Svatá Flašinetálie, zvaná též Sv. Flashinetalia (c. 360, malá vesnice v Itálii – c. 400, při pronásledování) byla stavitelka varhan a flašinetů, řeholnice a zakladatelka žebravého řádu. Dnes je uctívanou patronkou pouličních umělců. Její označení „flašinet“ pro drobný píšťalový hudební nástroj je s oblibou užíváno dodnes. [ 1]
PRŮBĚH RESTAUROVÁNÍ: Obraz byl nejprve zdokumentován, a pak byl proveden průzkum staré rentoaláže, provedené na voskovo–pryskyřičnou směs. Mezi plátny byla objevena papírová mezivložka. Lep je tvrdý a značně zkřehlý (velký obsah pryskyřice), takže již neplní svoji stabilizační funkci. Rentoaláž byla tedy odstraněna a rub obrazu byl očištěn. Poté byl obraz nažehlen na nové plátno za pomoci perforované papírové mezivrstvy a napnut na nový silnější, klínový vypínací rám. Sondážní průzkum do vrstev povrchových nečistot laků a přemaleb ukázal rozsah druhotných zásahů. [2]
Orkaz a učení Svaté Flašinetálie nadále inspiruje. [3]
Ty především v levé dolní polovině mají charakter plošných malířských přemaleb hutnou pastou, zakrývající hrubě přetmelenou trhlinu. Je navíc evidentní, že předchozí restaurátorský zásah se zaměřil na stabilizaci plátna, ale k čištění malby nedošlo. Po očištění povrchu a odstranění nevyhovujících tmelů byly defekty nově dotmeleny pružným tmelem tak, aby jejich povrch odpovídal charakteru okolí, a malba byla opatřena pracovní lakovou mezivrstvou. Poté byla provedena scelovací retuš olejo–pryskyřičnými barvami. Na závěr byl obraz nalakován finálním damarovým lakem s příměsí vosku a polymerovaného oleje. Doporučujeme revizi obrazu po cca 8–10 měsících. [4]
Poznámky
- Flašinetář Petr Ladra ze Suchdola u Kutné Hory se spíše přiklání k názvu „cimprkaslík“
- K výzkumu byly použity některé aktuální studie, ale čerpáno bylo i z literatury původní.
- Určitě je to někde dohledatelné
- Dle výstupu oficiální restaurátorské zprávy
- PAŘÍZEK, Patrik. Svatá Flašinetálie a její význam v kultuře a tradicích, Praha 2023
Prameny a literatura
- TV Arte. Restauration de l’image de Sainte Flašinetalia, Aulung 1998
- ALVIN, Louis, Fr. J. Navez, Sa vie, ses œuvres
- et sa correspondance, Brussels 1870
- BERGER, Vojtěch. Zatímco v České republice jsou flašinety celkem běžná věc, na Slovensku byste je hledali těžko, Nitra 2010.
- PAŘÍZEK, Patrik. “Heilige Flasinetalia”. Die vergessene Schutzpatronin der Straßenkünstler, in: Der Leierkasten 74/2023, Internationale Drehorgelfreunde Berlin e. V, S. 39. ISSN 0940-466X.
Citace
- PAŘÍZEK, Patrik; HOHNHÄUSER, Christa. Svatá Flašinetálie: Příspěvek k restaurování obrazu François-Josepha Naveze, in: Horizon – měsíčník umění XXXVII, září 2013, (dostupné on-line)