Svatá Flašinetália, patronka flašinetářů, patří právem mezi nejstarší postavy křesťanských legend. V posledních letech se toto téma stalo opět aktuálním. Důvodem je objevení vzácného obrazu Svaté Flašinetálie v roce 2023, obnova povědomí o této světici a z toho také plynoucí výskyt četných padělků jejích obrazů.
Nejstarší vyobrazení
První příklady zobrazování Svaté flašinetálie se objevují již v 11. století. Na těchto obrazech je Flašinetália zpravidla zobrazena jako mladá žena, která drží v rukou flašinet. V některých případech je také zobrazena jako světice, která je uctívána dalšími postavami. Jedním z jejích nejstarších známých vyobrazení byla freska Umučení Svaté Flašinetálie, která se nacházela v kostele Notre-Dame-de-la-Nativité v bretonském městě Dinan. Freska pochází ze 13. století a zobrazuje Flašinetálii, jak je mučena za svou víru.
Freska byla zničena v 16. století. Důvodem bylo, že byla považována za pohanskou bohyni. V roce 1562, během náboženských válek ve Francii, byl kostel Dinan vypleněn a freska byla zničena. Freska byla objevena znovu až v roce 1910, kdy byla provedena rekonstrukce kostela. Freska byla zdokumentována a restaurována. Kvůli použití moderních metod došlo záhy k její degradaci a nebyla po dnes zachována. Zbytky negativů jsou dnes umístěny v Musée des Beaux-Arts v Rennes. Na fotografii fresky je zachyceno pravděpodobně nejstarší vyobrazení flašinetu, který nad hlavu světice snáší andělé.
Zničení fresky v Dinanu je smutným příkladem toho, jak může být umění zničeno kvůli náboženskému fanatismu. Freska byla přitom cenným dokladem křesťanské kultury a existence mimořádné světice. (1)
Renesanční obroda antického ideálu
Snad jedinný renesanční deskový obraz „Svatá Kateřina zakrývá flašinetem Svatou Flašinetálii a brání Organettovi v odchodu“je dílem italského barokního malíře Giovanniho Battisty Topola a byl namalován v roce 1455. Znázorňuje scénu z legendy o Svaté Flašinetálii. Flašinetálie netuší, že je na cestě k popravě, když je zastavena Organettem, který brání, aby byl její osud naplňen. Svatá Kateřina, patronka mučedníků, rovněž přispěchá a zakryje Flašinetálii flašinetem, aby ji ochránila. Obraz je právem považován za jedno z vrcholných děl Topolovy tvorby. Je bezesporu působivý a dramatický, jak je pro renesanci typické a zobrazuje téma víry s bojem dobra proti zlu.
Obraz byl původně umístěn v kostele Santa Maria Gloriosa dei Frari v Benátkách. V roce 1797, během napoleonských válek, byl kostel vypleněn a obraz byl ukraden. Obrazu se pak ztratil na více než 200 let. V roce 2003 byl obraz objeven v soukromé sbírce v Nizozemsku. Obraz byl identifikován na základě renesanční básně, která se našla na zadní straně obrazu. Báseň byla napsána v 15. století a oslavovala Svatou Flašinetálii jako patronku flašinetářů. (2)
Flasinetalia, bella e nobile,Patron dei suonatori di organetto,Con la tua fede e la tua musica hai diffuso la gioia,Fino a quando non sei diventata una martire.
Il tuo organetto ti fu tolto dal tiranno,Per toglierti la tua fede,Ma sei rimasta forte,E la tua fede era più forte della morte. (vpisek na zadní straně deskového obrazu)
Po objevu obrazu byl obraz restaurován a v roce 2004 byl vystaven v Musée des Beaux-Arts v Lille ve Francii. Obraz je nyní považován za jedno z vrcholných děl Topolovy tvorby. (3)
Doba Baroku
V době baroku byly obrazy Svaté Flašinetálie často zničeny. Baroko bylo obdobím, kdy se v umění prosazovaly nové estetické hodnoty, které se zaměřovaly na krásu, eleganci a harmonii jinou optikou. Postava Svaté Flašinetálie, která byla často zobrazována jako mladá žena s jednoduchým oblečením a skromnými rysy obličeje, proto těmto novým trendům neodpovídala. Dalším možným důvodem ničení těchto obrazů bylo, že byla Flašinetália považována za pohanskou bohyni. V době baroka se v Evropě šířilo protireformační hnutí, které se snažilo upevnit katolickou víru. Obrazy Svaté Flašinetálie, které byly často spojovány s pohanskými tradicemi, byly proto považovány za nebezpečné a byly ničeny.
Plátno „Benátský kupec nabízí Flašinetálii ukradený flašinet“ však zobrazuje scénu, jež mohla být interpretována jako symbolické vyjádření toho, jak katolická církev převzala kontrolu nad pohanskou tradicí. Benátský kupec může být symbolem katolické církve, která si přisvojila pohanskou tradici. Krádež a opětovný prodej flašinetu symbolizuje, že katolická církev převzala kontrolu nad touto tradicí, jejíž důležitosti si byla vědoma.
Jak je patrné, hlava dítěte na obraze „Benátský kupec nabízí Flašinetálii ukradený flašinet“ byla neopatrně restaurována a přemalována málo školeným malířem, zřejmě na přelomu 19. a 20. století. Barvy na hlavě dítěte jsou příliš jasné a syté, proporce hlavy dítěte jsou nesprávné a výraz v obličeji je nepřirozený. (4)
Objevení neoklasicisního obrazu v roce 2023
V roce 2023 byl v Praze objeven nový obraz Svaté Flašinetálie. Obraz byl nalezen v depozitáři nejmenované instituce a pochází z 19. století. Obraz je v dobrém stavu a zobrazuje Flašinetálii jako mladou ženu, která drží v rukou flašinet. Tomuto plátnu se již věnovala jedna z minulých studií. Objev tohoto obrazu byl významnou událostí v historii výtvarného umění. Díky jeho nálezu byla obnovena tradice této zapomenuté světice a upevněno její postavení jako patronky flašinetářů.
Do 19. století je vročen i školní výukový obraz, který vznikl pravděpodobně podle starší malby. Výmluvně ilustruje legendu, dle které Organetto v přestrojení za Svatou flašinetálii vysvětloval ve škole výhody užití flašinetu. Flašinetálie byla totiž velmi skromná a její osobní přítomnost by byla dětem příliš oslňující. Proto se rozhodla, že bude lepší, aby se Organetto převlékne za ni a dětem vysvětlí, proč je flašinet tak důležitý. (5)
Drobnou zajímavostí je vyobrazení údajné legendy ve Španělsku moderním a progresivním uměleckým směrem – kubismem. Kubistický obraz Manželka továrníka s obilím totiž vyjadřuje duchovní podstatu Svaté Flašinetálie. Kubističtí umělci často používali geometrii k vyjádření abstraktních konceptů. V případě tohoto obrazu mohla být geometrie užita ke skrytí duchovní síly a podstaty obrazu. (6)
Falzifikáty a padělky obrazů Svaté Flašinetálie
V posledních letech se objevují také falzifikáty obrazů Svaté Flašinetálie. Tyto falzifikáty jsou často nekvalitně vyrobeny za účelem zisku. Před nákupem obrazu Svaté Flašinetálie je proto důležité si ověřit jeho pravost. Padělky obrazů sv. Flašinetálie vznikají z několika důvodů. Jedním z hlavních důvodů je finanční zisk. Dalším důvodem je snaha o získání uměleckého díla. Někteří lidé si chtějí koupit obraz sv. Flašinetálie, ale nemají na to dostatek finančních prostředků. Někteří lidé se snaží padělky prodat jako originály. To může být způsobeno snahou se obohatit, nebo také snahou o získání prestiže.
Jistě sporný je bezesporu fauvistický obraz údajně signovaný jménem Vlastislava Košvance, který vznikl mnohem později. Dle autorské grafiky Odhalujme škůdce a nepřátele republiky, označené „VKoš“, lze totiž bezpečně určit, že jej namaloval jiný autor mnohem později.
Díky podrobnému výzkumu byly rovněž určeny obrazy donedávna špatně připsané legendě o Svaté Flašinetálii. Typickým příkladem je rozměrné plátno Organetto odmítá hudbu flašinetu. Motiv nemá oporu v žádné z legend, malba vykazuje znaky práce málo školeného malíře severního Italska, kde v době vzniku neexistovalo povědomí o flašinetu a jeho líbezné hudbě. Po zevrubné analýze historiků bylo naopak vyřčeno, že se jedná o motiv Naštvání boha Mála nad mlýnkem na mák. (7)
Doposud špatně byl odbornou veřejností chápán i akvarel zobrazující rovněž italskou legendu o prodeji kradeného flašinetu. Analýza pozadí Svaté Flašinetálie ukázala, že se rozhodně nejedná o pozadí svaté Flašinetálie. Motiv naopak vznikl na pozadí tureckých lázní a ještě v 19. století nesl výjev název Odaliska naslouchá sultánovu flašinetu. Veřejné odhalování Svaté Flašinetálie nebylo ve smyslu pozadí doposud prokázáno. (8)
Závěr
Studie analyzovala různé verze legendy, historické pozadí a jejich interpretaci ve výtvarném umění. Legenda o Svaté Flašinetálii je komplexní a mnohovrstevnatý příběh, který odráží různé kulturní a náboženské tradice. Má své kořeny v italské folklóru, ale rozšířila se do dalších zemí Evropy a Ameriky.
V umění je legenda o Svaté Flašinetálii často zobrazována jako žena, která hraje na flašinet. Tato podoba je však pouze jednou z mnoha interpretací legendy. Studie představila doposud neznámé příklady výtvarných děl s motivy Svaté Flašinetálie, mimojiné analyzovala také domělý kubistický obraz světice. Ten totiž narozdíl od ostatních představuje Svatou Flašinetálii jako moderní a silnou ženu, která je přetrvávajícím symbolem duchovní síly a jednoty.
Legenda o Svaté Flašinetálii je živou a relevantní součástí evropské kultury, zdrojem inspirace pro flašinetáře a další umělce a odráží důležitost hudby a umění v lidském životě.
Poznámkový referát
- Zcela jistě ano, bezesporu.
- Český opis básně: Flašinetália, krásná a ušlechtilá, Patronka flašinetářů, Svou vírou a hudbou jsi šířila radost, Až dokud ses nestala mučednicí. Své flašinet ti vzal tyran, Aby ti vzal tvou víru, Ale ty jsi zůstala pevná, A tvoje víra byla silnější než smrt.
- Obraz je umístěn v Musée des Beaux-Arts v Lille ve Francii. Je až s podivem, že o Topolově tvorbě v muzeu nikdo neví.
- Dnes už tradiční italská legenda, kterou zná každé malé dítě.
- Descrizione esaustiva dell’insegnamento scolastico con un resoconto dettagliato dei moderni metodi di insegnamento, integrati da immagini illustrate di alta qualità, tipografo Orvietto, 1902.
- Je možné, že malíř namaloval manželku továrníka s obilím bez toho, aby vůbec znal legendu o Svaté Flašinetálii. Vizuální podobnost skříňky s flašinetem nelze verifikovat.
- Příběh o bohu, který nesouhlasil s mletím máku v mlýnku. Mála byl bohem máku. Žil v horách a staral se o mák. Jednoho dne se šel projít do vesnice a viděl, jak lidé melou mák v mlýnku. Byl naštvaný, protože si myslel, že mák by se měl zpracovávat ručně. Mála se pohádal s mlynářem, že takto se zničí jeho chuť a kvalita. Mlynář se však odmítl Málovi podřídit. Ten se rozzlobil a proměnil mlýnek v kameny. Od té doby se mák mlel ručně mezi kameny, aby se zabránilo ztrátě kvality máku.
- „Odhalování pozadí legendy Svaté Flašinetálie ve veřejném prostoru je důležitým krokem k jejímu lepšímu pochopení.“ viz: Bona, Marie (1999). Flašinetália v ceskom verejnom priestore: Odhalenie pozadia legendy. Slovensko: Listy Slovenské. (odborná studie, která se zabývá odhalováním pozadí Svaté Flašinetálie na veřejnosti).
Použitá literatura
- „The Legend of Santa Flamina: A Study in the Iconography of Popular Religion“ by Richard Trexler, published in „Studia Religiosa Fennica“ in 1983.
- Lorenzini, Lumeno (2000). La figura di Santa Flasinitália. Padova: Edizioni Il Poligrafo.
- „The Image of Santa Flamina in the Art of the Italian Renaissance“ by Giovanna Lazzi, published in „The Journal of the Warburg and Courtauld Institutes“ in 2003.
- „The Restoration of „Benátský kupec nabízí Flašinetálii ukradený flašinet““ by Musée des Beaux-Arts de Lille, published on their website in 2004.
- Ferretti, Margotti (2006). La leggenda di Santa Flasinitália. Rovigo: Edizioni Il Poligrafo.
- Tonetti, Pinetti (2012). La storia di Santa Flasinitália. Rovigo: Edizioni Il Poligrafo.
- PAŘÍZEK, Patrik; HOHNHÄUSER, Christa. Svatá Flašinetálie: Příspěvek k restaurování obrazu François-Josepha Naveze (dostupné on-line).
- https://necyklopedie.org/wiki/Svat%C3%A1_Fa%C5%A1inet%C3%A1lie
- PAŘÍZEK, Patrik. “Heilige Flasinetalia”. Die vergessene Schutzpatronin der Straßenkünstler, in: Der Leierkasten 74/2023, Internationale Drehorgelfreunde Berlin e. V, S. 39. ISSN 0940-466X.