Nehovoříme o nikom jiném, než o Trudě Markusové (1881-1943), jež se v roce 1901 provdala za pražského židovského obchodníka Rudolfa Poppera (1873−1927). Ten přišel do Prahy z Liblic, aby vstoupil do Smíchovského podniku na papírové špičky a krabičky Josefa Lederera (1867−1929). Tehdy jistě netušil, že jejich spolupráce vyústí v podnikání v pohledových lístcích – dopisnicích (1899), jimiž budou v brzku zásobit celou monarchii, budou mít kanceláře v paláci Lucerna (1913−1929) a založí i filiálku v Lipsku (1917).

Jak dosáhl jejich Umělecký ústav koloritní zmíněného věhlasu? Bezesporu proto, že se nebáli experimentu a začali obohacovat klasické statické dopisnice s výjevy měst o lidské měřítko. Na konci 19. století totiž nebylo technicky možné zachycovat výjevy i s prvky, které se vám nedokáží nezbytnou dobu nehnutě stát. Okoukané snímky získaly v rukou jejich fotografů, koloristů a malířů tolik potřebný rozměr. Z počátku přistupovali k užití existujících fotografií a jejich autorských práv poměrně volně. Po několika přestupcích a prohraných soudech a strachu z vypořádávání dalších práv začaly ve svém ateliéru fotit vlastní motivy.
A kdo jiný by mohl pózovat, než oni sami, jejich rodiny a zaměstnanci.

Klasické fotografické pózy rozšířili brzy o humorně laděné situace, které se pod rukama jejich až 50 zaměstnanců stávaly prototypy dobového kýče. Na základě minimální objednávky 1000 exemplářů jednoho motivu pak vznikly populární cykly pohlednic s lázeňskými výjevy, kde se po kolonádách prochází oba továrníci s manželkami, městy v budoucnosti, kde nám s úspěchy i neúspěchy ovládají vynálezy moderní doby, nebo na „nabumbaných pozdravech“ dokonce navštěvují v úplné opilosti populární města. Divme se… lidé to s nadšením kupovali a rozesílali do světa.

Snad nejčastěji nalezneme na lístcích reprodukovánu právě paní Trudu Markusovou. Smějící se dešti, čekající na tramvaj, jedoucí na bicyklu, sedící v automobilu, letící balónem. A samozřejmě v družném hovoru s Mařenkou Pickovou, chotí Josefa Lederera. Je velmi pravděpodobné, že co do počtu kopií tehdy úspěšně konkurovala například kabinetkám a pohlednicím Emy Destinové.

ROVNOU DO LUFTU

Nejpopulárnější motiv přilétl vzduchem. Proč cestovat okoukaným balónem, když se Rudolf Popper dokáže vznést nad město s celou rodinou jen pomocí paraplata. Dokáže kráčet v mracích nebo létat na sudu či velké ředkvi. Jejich „pozdravy ze vzduchu“, které si dokonce nechali chránit zákonem“, se staly populárními, ačkoli byla jejich kvalita českými vydavateli často pranýřována. Dnes se tyto pohlednice stávají filokartistickými klenoty vysoké hodnoty, a v neposlední řadě inspirací mimořádných akcí, mezi které bezesporu patří Čekání na tramvaj v Berouně. Stane se nakonec pro Berounské podnětným i jejich motiv „Že líbati není hřích, o tom se v Berouně přesvědčíš“? Uvidíme… ◼

———————————————————————————————————
Název výstavy:
CHOŤ TOVÁRNÍKA CELEBRITOU! Několik poznámek k historii firmy Lederer a Popper
Datum konání: květen 2024
Místo: Muzeum Českého krasu, Husovo náměstí 87, Beroun
Autor a kurátor výstavy: Patrik Pařízek
Technická a milá spolupráce: Karolína a Josef Hubkovi
Odborný dozor: Jan Štěpánek
Poděkování: Iloně Voráčkové, Muzeu Českého krasu v Berouně, Městu Beroun
a dalším, bez nichž by výstava nevznikla.
Na výstavě jsou užity reprodukce pohlednic ze skromných i neskromných sbírek (patisk přísně povolen). Výstava je doprovodnou akcí 14. happeningu Čekání na tramvaj v Berouně 2024.
———————————————————————————————————-

 Použité prameny:

• Archiv Hanuše Petera Graba,
• Národní politika (7. 10. 1888, roč. VI, č. 279; 12. 2. 1899, roč. VII, č. 43; 10. 1. 1896, roč. XIV, č. 9; 2. 7. 1899, roč. XXXIX, č. 181; 26. 8. 1900, roč. XL, č. 235; 27. 8. 1902, roč. XX, č. 236).
• Nový Paleček, 5. 5. 1899, roč. XIII, č. 20.
• Českožidovské listy, 1. 8. 1900, roč. VI, č. 15.
• Lorenz, Jindřich. Adresář českých knihkupců a nakladatelů, dále českých knihtiskáren, knihařů a papírníků. Louny 1900, s. 57.
• Národní listy (18. 3. 1900, roč. XL, č. 76; 10. 6. 1900, roč. XL, č. 158; 17. 3. 1901, roč. IXL, č. 76; 30. 8. 1903, roč. VIIL, č. 236).
• Obnova, 10. 7. 1903, roč. IX, č. 28.
• Černý, František. Putování se starými pohlednicemi z Hradce Králové do hor. Kruh 1988.
• kol. aut. Kouzlo starých pohlednic Liberecka, Agentura 555 1997.
• Polák, Jiří. Města v budoucnosti. Praha: Oftis 2000.
• Bednařík, Tomáš. Album starých pohlednic – Křivoklátsko a Český kras. 2004
• Filip, Vladimír. Brno: staré pohlednice.
• Kuzova, Margarita, “The Staging of Age: The Image of Children on Bulgarian and Western European Postcards in the Early 20th Century,” in Balkan Life Courses: Part 1: Childhood, Youth, Old Age, Work and Rituals. Münster: lit Verlag, 2018, s. 260.
• Michael J. Hußmann , Historische Bildmontagen. Die Zukunft von gestern, 18. 11. 2012, spiegel.de Michael J. Hußmann, “Die Zukunft von gestern,” Spiegel online. https://www.spiegel.de/netzwelt/gadgets/ansichtskarten-zeigen-zukunftsvisionen-von-frueher-a-863357.html, accessed 11 Sept. 2019.
• Jakůbková, Hana. Srdečný pozdrav z Olomouce: Historické pohlednice města z let 1894 – 1905. Olomouc: Vlastivědné muzeum v Olomouci 2019.
• Lederer & Popper Photomontage Postcards of Galicia and Beyond, 2023