Expozice Jana a Antona Engelbrechta v Berouně

Analematické hodiny

Obohacení prohlídkového okruhu Muzea Českého krasu o expozici věnující se významným osobnostem

V našich dějinách nefiguruje mnoho venkovských hodinářů, kteří by umělecko-řemeslným řešením a technologickým zpracováním svých přístrojů byli známí daleko za hranicemi svého regionu tak, jako Johann a Anton Engelbrechtové z Berouna. Byli velice všestranní řemeslníci a tak je dnes možné objevovat na zdech klášterů, zámků a usedlostí jejich sluneční hodiny vertikální, ale i v hloubi muzejních depozitářů sluneční hodiny přenosné. Díky širokému zájmu badatelů se můžeme již přes dvě století setkávat s dalšími, překvapivými poznatky o této dvojici. Je až s podivem, že donedávna patřili ve městě, které proslavili téměř po celém světě k opomíjeným osobnostem a nejsou ani v menší míře prezentováni v místním regionálním muzeu.

Od loňského roku probíhá v Muzeu Českého krasu, p. o. v Berouně proměna stávajících expozic. Vznikla nová obrazárna barokních děl Jana Václava Spitzera nebo expozice Zbraně na Berounsku v 18. a 19. století. Nyní se připravují návrhy na změnu expozice řemesel. V nynějších výstavních prostorách je z většiny  prezentován pouze cech hrnčířů. Na činnost hodinářů zde pouze upomínají skříňkové hodiny s obecnou popiskou. V nové expozici by měl vzniknout prostor, který dokáže Engelbrechty spolu s jejich výrobky prezentovat jako nedílnou součást vývoje místního regionu. Jsou také jedinými berounskými řemeslníky, jejichž značené a datované výrobky si našly cestu do mnoha veřejných i soukromých sbírek v Evropě i v Americe.

Nová expozice představí

  • aktuální poznatky o Engelbrechtech a jejich tvorbě
  • skříňkové hodiny ze sbírek Muzea Českého krasu a různé typy slunečních hodin zapůjčených z dalších muzeí
  • jediný zatím v Čechách známý dochovaný manuál ke slunečním hodinám J. Engelbrechta
  • doprovodný program pro dětské i dospělé návštěvníky

Historii rodiny Engelbrechtů je možné sledovat od poslední čtvrtiny 18. století, kdy v Berouně mezi sedmiletou válkou (1756 – 1763) a válkou o dědictví bavorské (1777 – 1779), sídlila část vojenského pluku Karla hr. Callenberga. Johann Engelbrecht býval v tomto pluku hobojistou a vystoupil z něj roku 1773.

Později se seznámil s Josefem Steplingem (1716 – 1778), ředitelem hvězdárny v Klementinu a Antonínem Strnadem (1747 – 1799), s kterými navázal spolupráci. Oba pro něj pravděpodobně navrhovali číselníky slunečních hodin a pomáhali mu s astronomickým měřením pro konstrukci slunečních hodin na pevných stanovištích. Součástí jediného Engelbrechtova dochovaného manuálu k použití slunečních hodin je i Steplingovo osvědčení k tvorbě různých slunečních hodin z 28. září 1776.

Po smrti J. Engelbrechta (1807) převzal hodinářskou dílnu jeho nejstarší syn Anton (1780 – 1831) a dle dochovaných exemplářů sl. hodin setrval u tradičních konstrukcí. V letech 1808 – 1814 se přestěhoval do Mělníka, kde roku 1831 zemřel.

Expozice muzea - aktuální stav
Expozice řemesel – současný stav

Comments

Comments Are Closed