Hodinářské expozici v Polné dominuje věžní stroj, píšťalové hrací hodiny i další unikáty

Centrem prohlídkové trasy Zámek je stálá expozice hodin a hodinářství, jíž dominuje hodinový stroj z věže kostela. Za zhlédnutí stojí sbírka barokních a klasicistních hodin, i hodiny sluneční. V expozici hodin najdete 190 kusů hodinových strojů od kapesních hodinek po věžní hodinový stroj, funkční hodinové stroje a hrací strojky i funkční orchestrion.

Poznáte principy měření času v historii, odborné historické i hodinářské informace o jednotlivých exponátech, specifika tzv. švarcvaldek, historii sbírky hodin Městského muzea v Polné, kdo byl polenský hodinář Gross, historii hodinářského učiliště v Polné nebo jak se dělají hodiny – exkurz do hodinářského řemesla. (tisková zpráva)

Expozice polenského muzea nabízí návštěvníkům ucelený pohled do hodinářské produkce od začátku 17. století téměř do dnešní doby. K vidění je na 200 exponátů časoměrných přístrojů z bohatých muzejních sbírek. Autoři představili nejen běžné typy, ke kterým patří například skříňkové a sloupkové hodiny, ale i různé rarity.

Nejstarší období je prezentováno diptychovými slunečními hodinami s papírovými kolorovanými číselníky, prstencovými a slunečními hodinami skafé. Pro příznivce švarcvaldek je zde vystaveno nekolik kusů celodřevěných hodin s předním kyvadlem, zvonkohrami nebo kukačkou. Zajímavostí jsou píšťalové hodiny s pohyblivými automaty – vojákem na vartě a kukačkou. Výběr uzavírá replika lihýřových hodin z minulého století.

Období baroka nám v expozici přibližují železné nástěnné hodiny s předním kyvadlem a skříňkové hodiny (tzv. stutzuhr). Zastoupeny jsou práce českých (Hans Glaser, Josepf Sauer, Leopold Biswanger, Johannes Lukavetzki) i zahraničních autorů (Anton Kandl, Xaver Loritz, Antonin Möltzer).

Jak dále dokumentuje expozice, na počátku 19. století vzniká mnoho typů hodinových schrán. Kromě figurálních (např. hodiny s dívenkou a psem překvapí pečlivé pozorovatele mechanismem pohybu očí) a sloupkových portálových hodin (např. strojů s automaty – kováříčky) se zde setkáme i s obrazovými i rámovými hodinami. Prosté jsou umístěny v rámech s tlačenou plechovou číselníkovou deskou, nákladnější pak ve zlacených rámech s množstvím dekorací. Pozornost si zaslouží obrazové hodiny s mythologickým výjevem – čtvrťový stroj je obohacen o mechanismus, který při odbíjení uvádí do pohybu dvě skupiny bojujících figur.

Příjemným příkladem uplatnění romantismu v tomto oboru jsou hodiny Johanna Vellauera z Vídně. Čtvrťový hodinový stroj by nebyl sám o sobě ničím zajímavým pokud by nebyl uložen ve schránce v podobě zmenšené novogotické věžové architektury.

Mezi rarity můžeme zařadit hned několik kusů hodin. Předně stolní hodiny s kalendářními a astronomickými ukazateli, mysteriózní hodiny (tzv. kejvačky), stolní i nástěnné hodiny pilové a hodiny s pohyblivým okem, které jsou samy sobě kyvadlem.

Poslední část expozice je věnována polenským hodinářům Františku (1838-1922) a Josefu (1881-1966) Grossovým. Vystaveny jsou nejen jejich autorské hodiny, ale i nástroje a dobové dokumenty. Například ukázky Františkových kreseb hodinových strojů.

Atmosféru celé expozice dotváří tikot funkčního věžního hodinového stroje z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Polné, funkční symfonion nebo hřebíčková hrací skříňka. Ti náročnější si mohou i s průvodcem spustit funkční orchestrion s několika hudebními nástroji.

Pokud jste hodinářskými nadšenci nebo jste jen nalezli zalíbení v časoměrných přístrojích jistě si nenechte výstavu ujít. Jak dokládá i velice vydařený katalog výstavy, autoři si při jeho zpracovávání dali opravdu záležet a vše konzultovali s mnoha odborníky. Do rukou se vám tak dostane nejen katalog exponátů s vyčerpávajícími popiskami, ale i velice vydařený průvodce typovým vývojem hodin v různých období.

VÝSTAVA: Jak fungují hodinové stroje
29. 6. – 1. 9. 2013

Alena Vyskočilová (kurátorka výstavy)
Městské muzeum Polná (Prohlídková trasa Zámek), Zámek 486, Polná