Na konci roku 2013 jsem v Muzeu Českého krasu v Berouně zpracovával Žádost o poskytnutí dotace na kulturní účely v městě Berouně na rok 2014, jejímž obsahem bylo opětovné vybudování slunečních hodin, jež by připomněly čtvero hodin zaniklých.

Zdůvodnění žádosti

V našich dějinách nefiguruje mnoho venkovských hodinářů, kteří by umělecko-řemeslným řešením a technologickým zpracováním svých přístrojů byli známí daleko za hranicemi svého regionu tak, jako Johann a Anton Engelbrechtové z Berouna (přelom 18. a 19. století). Byli velice všestranní řemeslníci a tak je dnes možné objevovat na zdech klášterů, zámků a usedlostí jejich vertikální sluneční hodiny, ale i v hloubi muzejních depozitářů sluneční hodiny přenosné. Díky širokému zájmu badatelů se můžeme již přes dvě století setkávat s dalšími překvapivými poznatky o této dvojici. Je až s podivem, že donedávna patřili ve městě, které proslavili téměř po celém světě k opomíjeným osobnostem.

Předkládaný projekt si klade za cíl představit tyto osobnosti veřejnosti prostřednictvím repliky jejich nejkomplikovanějších slunečních hodin s kalendáriem a ukazatelem délky dne a noci.

Podrobný popis záměru

Nejstarší dochovaná berounská kronika děkana Josefa Antonína Seydla (1775 – 1837) nechává nahlédnout do historie města a ve svém popisu neopomíjí ani berounské hodináře. Josef Seydl uvádí, že roku 1779 vytvořil Jan Engelbrecht pro děkana Josefa Antonína Každého (1723 – 1798) troje sluneční hodiny na věži kostela a čtvrté na budově fary. Jejich popisu se bohužel ve své knize nevěnuje. Ani jeden z číselníků hodin se do dnešních dnů nedochoval.

Nicméně jen na území naší republiky je možné nalézt mnoho příkladů jeho slunečních hodin, které vyráběl vždy podle stejného schématu. Jejich součástí byl kromě číselníku i kalendář a ukazatel délky světlého dne a noci (viz obrázek – sl. hodiny zachované na zámku v Třeboni).

V rámci předkládaného projektu bychom chtěli realizovat repliku takovéhoto číselníku s označením „Fec: Engelbrecht./ Beraunensis./1779.“ (Vytvořil: Engelbrecht./ Berounský./ 1779.)

Replika bude namalována na jižní stěnu budovy Muzea Českého krasu v Geoparku Barrandien, tzv. Domečku, a v prostoru Geoparku poblíž hodin bude umístěna informační cedulka s textem o proslulém berounském hodináři a historickém umístění jeho „pravých“ slunečních hodin. Zároveň bude připraven doprovodný program pro školy i širokou veřejnost na téma měření času slunečními hodinami.

Autory nových slunečních hodin budou Ing. Jiří Fomín (Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Mgr. Cyril Říha, Ph.D. (Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze), kteří se dlouhodobě zabývají tvorbou slunečních hodin a jejich restaurováním (např. Palác Thurn-Taxis v Praze, 2005; kostel v Kamenici nad Lipou, 2006; kostel Neveklov, 2009; Pelhřimov, 2013).

Díky slunečním hodinám budeme moci dlouhodobě upozornit na dvě významné regionální osobnosti, jejichž umělecko-řemeslná činnost by brzy mohla upadnout v zapomnění. V rámci revitalizace stálých expozic plánujeme také zařazení informačního panelu a vybraných exponátů do expozice řemesel. Sbírky Muzea Českého krasu uchovávají například Engelbrechtův manuál ke slunečním hodinám, který je ve veřejné sbírce naprosto ojedinělý. Jediný další exemplář se nachází v Museum of the History of Science v Oxfordu.

Časový harmonogram

• duben 2014 – zpracování předběžného návrhu slunečních hodin
• květen 2014 – zaměření slunečních hodin na jižní stěně budovy Muzea Českého krasu v Geoparku Barrandien, tzv. Domečku)
• červen, červenec 2014 – vypočítání podrobného návrhu číselníku
• srpen, září 2014 – realizace číselníku, tvorba ukazatele
• září 2014 – slavnostní odhalení slunečních hodin
• od září 2014 – doprovodný program pro školy i širokou veřejnost