Slavnostní otevření Děčínského hodinária

Vznik Hodinária Děčín umožnily dvě myšlenky. Jednak to byl záměr Zámku Děčín zpřístupnit zámecké půdní prostory se zajímavými trámovými konstrukcemi a jednak bylo potřeba přestěhovat exponáty Věžního muzejíčka Soběslav, dosud provozovaného Českým spolkem horologickým. Sloučením těchto záměrů vznikla nová prohlídková trasa půdním prostorem zámku. Expozice je zatím nevelká, avšak je to jen začátek nastoupené cesty.

Nízkorozpočtová expozice, budovaná v půdním prostoru zámku Děčín, je zaměřena na prolínání technických exponátů, zejména velkých věžních strojů, a výstavní galerie. Může tak oslovit návštěvníky s různým zájmem. Vystavení fotografií a uměleckých děl s hodinářskou tematikou v sousedství funkčních starých věžních hodinových strojů tvoří příznačný charakter tohoto místa. Vystaveny jsou velké věžní hodinové stroje, jejich příslušenství -jako jsou cimbály, bicí či zvonící stroje, rozvodovky, ručkové převody, historické rafie či závaží. Nejstaršími exponáty v technické části jsou hodinové stroje s vřetenovým krokemi stroje po přestavbě na krok kotvový.Vřetenový krok s lihýřem v chodu uvidí návštěvníci i na kovovém modelu. Zajímavým novějším místním exponátem je stroj pocházející z evangelického kostela v nedalekých Podmoklech. Kostel byl dostavěn v roce 1884a téhož roku byly zakoupeny věžní hodiny od firmy Julius Hiemann. Vystaven bude i stroj z budovy děčínského soudu.

Zajímavým je rovněž komplet ze zámku Býchory. V restaurovanépodobě zahrnuje čtvrťový stroj Prokeš z roku 1868 doplněný unikátním zvonícím strojem zapojeným na autentické cimbály, které byly rovněž v roce 1868 odlity v dílně Anny, dcery zvonaře Karla Bellmanna. Prokešovy hodiny mimo jiné vynikají i použitím neobvyklého kroku Roberta de Sancerre.

V Hodináriu nenajdete pouze historické exponáty. V budoucnu více ukážeme i současný trend -přechod od mechanických strojů po elektronicky ovládané motory řízené radiovým vysílačem, signálem z GPS či časovým serverem NTP. Samostatným výstavním souborem tedy budou různé hlavní hodiny a časové centrály. Některé budou řídit podružné hodiny, jiné budou jen vystavené. Tento směr je dnes pouze naznačen.

V první sezóně výstavní galerie budou hlavními vystavenými díly dva soubory fotografií pana Stanislava Marušákas tématem Pražského orloje a Českých a moravských zvonů, dále nástěnný orloj Petra Skály a Miroslava Kotrbya vyřezávané oboustranné hodiny od hodináře a řezbáře Josefa Achrera. Dále to budou skeletové hodiny Jaroslava Kavalíraa Pavla Hrubého, právě tak jako kované hodiny Zdeňka Legnera. Pozoruhodná je sbírka miniatur ve tvaru kostky pana Dr. Adama, která byla i díky množství zúčastněných výtvarníků v roce 2013 vyhodnocena jako „Originální a největší“ pro splnění rekordu v Agentuře Dobrý den Pelhřimov.

V současné době čítá sbírka asi 70 kusů, což není v dlouhodobém vývoji číslo konečné. Pozoruhodný je i způsob vzniku sbírky. Sběratel, člen Klubu sběratelů kuriozit v Praze, v roce 1980 získal originál kubických slunečních hodin a snažil se jejich princip využít pro vytvoření kopie, či faksimile. Zbylý materiál -dřevěné kostky a soustružený stojánek pak nabízel výtvarníkům, řemeslníkům a jiným přátelům k vyzdobení jejich charakteristickým stylem. Expozice je doplněna výstavkou hodinářských nonsensů rovněž od několika autorů.