Seriál Mozaika

Patrik Pařízek_Jak se měřil čas

Čas představuje něco, co zde patrně bylo, je a bude i bez lidského přičinění. Nejde zpomalit ani zrychlit, nemůžeme ho ani zastavit. Jediné, co dokážeme, je jeho měření. Už od dávných civilizací se o to lidé pokoušeli. Nejrůznější měřidla času byla tu méně tu více přesná a také méně či více zdobná. O tom, jak se měření času proměňovalo s časem, uslyšíte v seriálu Českého rozhlasu.

Přehled epizod:

Slunce jako nejpřesnější časoměrný nástroj (1/5)

Již v pravěku si lidé uvědomovali při nejmenším pravidelné střídání dne a noci. Není tedy divu, že měření času od začátku souviselo především s pohybem slunce. Sluneční hodiny se nám zachovaly už ze starého Egypta a najdeme je i ve sbírkách Národního technického muzea. A kam šel vývoj dál od slunečních hodin? I o tom natáčel Filip Jan Zvolský s kurátorem časoměrných přístrojů Národního technického muzea Patrikem Pařízkem.

Voda, oheň a ozubená kolečka (2/5)

Po slunečních a přesýpacích hodinách přicházejí ve vývoji časoměrných přístrojů další typy, kde již svoji roli hrají kapaliny. Jednou z nich je voda a druhou olej. Hodiny, které je využívají, se rozvíjely především v antice. Několik příkladů z Expozice měření času Národního technického muzea představí kurátor Patrik Pařízek. A dojde řeč i na přístroje mechanické.

Čas se nese zvukem (3/5)

Lidé se naučili měřit čas záhy a také brzy vzniklo mnoho oficiálních míst, kde bylo možné přesný čas zjistit. Jak ho ale co nejefektivněji dostat do všech domácností? První hodiny nepatřily mezi nejpřesnější a bylo je třeba seřizovat. K tomu sloužily zpravidla zvukové signály – ať šlo o odbíjení zvonů, výstřely z kanónů, nebo třeba prosté troubení ponocného, kterým začíná vyprávění kurátora časoměrných přístrojů Národního technického muzea Patrika Pařízka.

Čas není jenom jeden (4/5)

Základ informace o přesném čase vychází ze slunce. Z toho vyplývá, že je v každém městě trochu jiný přesný čas, protože slunce do něj dopadá v lehce odlišném úhlu. Dokud lidé cestovali pěšky nebo koňmo, nebyl to až takový problém. Se zavedením železnice se však zjistilo, že bude zapotřebí čas přeci jen sjednotit. Vznikl tak čas Greenwichský. O tom všem natáčel Filip Jan Zvolský s kurátorem časoměrných přístrojů Národního technického muzea Patrikem Pařízkem.

Byl by čas i kdybychom ho neměřili (5/5)

Osobní setkání s kurátorem sbírek, jakým je třeba kurátor časoměrných přístrojů Národního technického muzea Patrik Pařízek, má jednu nepopiratelnou výhodu. Můžete se na rozdíl od běžného návštěvníka alespoň na některé exponáty podívat velmi zblízka nebo si je i vyzkoušet. A také můžete odborníkovi na měření času položit na závěr otázku takřka filosofickou: Byl by čas i kdybychom ho neměřili?

Filip Jan Zvolský, Mozaika, Český rozhlas, 12. – 16. 4. 2021

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *