Přijďte počkat na první tramvaj, co přijede na náměstí…
Jak vidíme z pohlednice vydané berounským knihkupcem Václavem Athonym kolem roku 1904, představa o budoucnosti v Berouně se od té dnešní trochu lišila. Ne vždy se musí futuristické předpovědi vydařit. Nemusíme se tím ale trápit a můžeme to využít jako podnět pro netradiční setkání (happening). Proč nesplnit přání našich dědečků a babiček aspoň na jeden den…
Na Husově náměstí již pravidelně vždy v pátek před jarními hrnčířskými trhy utváříme „živý obraz“, který znázorňuje čekání na opožděnou tramvaj. Uvítáme, pokud přijdou návštěvníci ve starém oblečení ve stylu první republiky. Můžete si vzít třeba i nějaká zavazadla nebo další rekvizity. Následovat bude putování po náměstí, kde se budeme vyptávat náhodných kolemjdoucích: Odkud pojede ta tramvaj? Nevíte, kde je zastávka tramvaje? apod. Zapojit do zajímavého setkání se může určitě každý. Na zastávce poblíž muzea bude čekat i dobový průvodčí, který cestujícím označí jízdenky berounské elektrické dráhy… (Wikipedie)
Historie happeningů
2011 | reportáž fotografie ohlasy facebook
2012 | pozvánka fotografie ohlasy facebook reportáž
2013 | fotografie facebook
2014 | 2. 5. | pozvánka facebook fotografie
2015 | 8. 5. | pozvánka facebook fotografie
2016 | 4. 5. | pozvánka facebook reportáž fotografie
2017 | 8. 5. | pozvánka facebook fotografie
2018 | 8. 5. | pozvánka facebook fotografie
2019 | 8. 5. | pozvánka facebook fotografie ohlasy
2020 | 8. 5. | pozvánka facebook virtuální happening
2021 | 8. 5. | pozvánka facebook virtuální happening
2022 | 15. 5. | pozvánka facebook fotografie reportáž
2023 | 8. 5. | pozvánka facebook fotografie video
2024 | 8. 5. | pozvánka facebook reportáž fotografie
2025 | 8. 5. ve 14:00 | pozvánka facebook pro tisk
registrace účastníků zde
TATO AKCE SE USKUTEČNÍ ZA:
____________________________________________________________________
Několik zajímavostí o futuristických pohlednicích
Jak bylo napsáno, akce je inspirována jednou pohlednicí ze série Beroun v Budoucnosti. Pohledy jsou známé celkem tři. Jeden zobrazuje tramvajovou dopravu na berounském náměstí, na druhém brázdí řeku Berounku parníky a třetí ukazuje, jak se nad městem křižují vzducholodě. Do muzea se nám dostala i jedna fotografie, na které je vidět právě pohled s tramvajemi. Od původního pohledu se liší tím, že není nadepsán textem Beroun v budoucnosti.
Několik informací o historických pohlednicích „měst v budoucnosti“ nám poskytla paní Ilona Voráčková, sběratelka starých pohlednic Zdic a Hořovic.
„Tyto pohlednice patří z tvorby zlatého času pohlednic, tj. z počátku 20. století, určitě k nejzajímavějším, které byly tenkrát vydávány. Některé málo viděné kusy dosahují na filokartistických aukcích vysokých částek. Teď si dovolím citovat z knihy „Města v budoucnosti“ od Jiřího Poláka z roku 2000.“
„Budoucnost na pohlednicích se nejvíce objevovala v prvních deseti až patnácti letech 20. století, tedy v době nadšení z nových převratných vynálezů. Pro filokartisty je nástup nového století zlomovým též ve změně řešení rubové strany pohlednice. Během relativně krátkého času vystřídalo tzv. dlouhou adresu, roztaženou po celé ploše zadní strany, racionální rozdělení na část určenou pro adresu a část vymezenou pro sdělení odesílatele. Je tomu tak dodnes. Nicméně, nejspíš ze setrvačnosti, je u některých futurologických pohlednic zachováno volné místo pro řádky i na obrazové líci. Také technika tisku se změnila. Zatímco v 80. a 90. letech 19. století dominovala tisku pohlednic litografie – grafická technika uměleckého rázu, pro začátek 20. století a následující roky je charakteristické hojné užívání světlotisku. Jde o technologii, již jsou pohlednice s futurologickými vizemi tištěny nejčastěji.“
„V knize se můžeme i dočíst, jaké motivy a představy byly zobrazeny právě na pohlednicích s futurologickým motivem – kromě zmíněné tramvaje v ulicích či na náměstí to byly např. lanovky, jízda nad hlavami chodců, motocykl v ulicích, šlapací kolo, volný let balonem, vzducholodě nebo parník.“
Berounské „meme“
Po několika letech ve městě zdomácnělo několik úsloví (memes). Především „jít na tramvaj“ nebo „čekat na tramvaj“ ve významu vyhýbavé odpovědi. Taktéž se vyskytuje jako odpověď na otázku: „Na co tady čekáš/čekáte?“. Například: „Místostarostu Michala Mišinu jsme zastihli na nové autobusové zastávce pod hřbitovem. „Čekám tu na tramvaj,“ vtipkoval místostarosta. Tramvaje se sice nedočká, ale od 1. dubna zde bude stavit nový autobusový spoj…“
Dále „doběhnout tramvaj“ ve smyslu touhy vyřešit nevyřešitelné či splnit nesplnitelné, viz „příběh o chlapovi, co chce v Berouně doběhnout tramvaj“.
Podobně jako sousloví „čekat na Godota“ se v Berouně ustálilo i tvrzení „čekat na tramvaj“. Popisuje tak situaci, kdy je očekáváno, že se něco stane, ale pravděpodobně se to nikdy nestane. (zdroj: Čekání na tramvaj – Wikipedie (wikipedia.org))
Model berounské tramvaje
V roce 2023 se do pořádání happeningu opět zapojilo Muzeum Českého krasu. Součástí spolupráce bylo uspořádání výstavy Josefa Hubky Po kolejích z Bubudorfu, v rámci které byl představen společně s vzácně dochovaným originálem pohlednice i odpovídající model tramvaje. Vznikl ve velikosti H0, je doplněn odpovídajícím nátěrem a návěstím „Náměstí – Černý Vršek“. Koncept je blízký podobě vozů navrhovaných ing. Františkem Křižíkem pro Plzeň a Prahu. Originál vozu má podélně uspořádané dřevěné lavice pro 16 sedících cestujících. Tramvaj poháněly dva motory po 11 KW výkonu, ovládané vertikálními kontroléry Křižík.
Nejmladší cestující
Hned následující den po XIII. happeningu v roce 2023 se tramvajačce Karolíně Hubkové a konstruktérovi berounské tramvaje Josefu Hubkovi narodil s nečekaným předstihem syn Josef.
